Dovolená a doba trvání dovolené

Vyslaným zaměstnancům vzniká během jejich zaměstnání v Německu nárok na placenou dovolenou. Počet dnů dovolené je odvislý od počtu dnů zaměstnání v Německu.

Za každých 12 dnů zaměstnání získává zaměstnanec jeden den dovolené. Nárok na dovolenou obsahuje za jeden rok dovolené (= kalendářní rok) tedy 30 dnů dovolené (= pracovních dnů). Soboty, neděle a svátky nejsou pracovní dny, takže si zaměstnanec nemusí pro tyto dny volna brát dovolenou. Aby se zaměstnanci k určitému datu mohl spočítat jeho nárok na dovolenou, je rozhodující počet dnů zaměstnání. Základem pro výpočet je vždy kalendářní rok.

Na konci dovolenkového roku budou ještě zůstatkové dny dovolené jako zbylé dny dovolené převedeny do následujícího kalendářního roku. Další převedení do ještě dalšího následujícího kalendářního roku není přípustné.

Pro těžce postižené a mladistvé platí odlišná ustanovení pro dovolenou. Platí především § 8 č. 2.2 a 4.1 jako i č. 11 BRTV.

Nárok na dovolenou zaměstnance pro dobu vyslání se vyměřuje podle počtu dnů zaměstnání v Německu. Jako dny zaměstnání platí zásadně veškeré kalendářní dny roku, ve kterých trval pracovní poměr se stavebními podniky. K tomu náleží i soboty, neděle a svátky. Pracovní poměr ve smyslu řízení o úpravě dovolené končí, pokud zaměstnanec ukončil svoji průmyslově-stavební činnost v Německu.

Jako dny zaměstnání nelze počítat ty dny,

  • kdy byl zaměstnanec činný pro stavební podnik se sídlem mimo Německo na staveništích mimo Německo;
  • ve kterých nebyl zaměstnanec bez omluvy v práci (dny beze mzdy);
  • ve kterých zaměstnanec obdržel neplacenou dovolenou, když tato dovolená trvala déle než 14 kalendářních dnů. Když si tedy zaměstnanec vezme například 4 týdny neplacené dovolené, zkracuje se délka zaměstnání o 28 dnů (4 týdny × 7 kalendářních dnů).

Dny zaměstnání se počítají zvlášť za každý kalendářní rok.

Pro usnadnění výpočtu dnů zaměstnání se vždy za celé měsíce považuje 30 dnů zaměstnání.

Příklad:
Zaměstnanec začal 20.05. svou činnost na staveništi v Německu a je zde zaměstnán do 31.12. stejného kalendářního roku. V této době má 5 neomluvených pracovních dnů a 21 dnů neplacené dovolené.

Kolik z toho vyplývá dnů zaměstnání?

20.05. do 31.05.

= 12 dnů zaměstnání

01.06. do 31.12.

= 7 měsíců

7 x 30 kalendářních dnů

= 210 dnů zaměstnání


celkem


= 222 dnů zaměstnání

  
odečíst zameškané dny= 5 dnů zaměstnání
odečíst neplacenou dovolenou= 21 dnů zaměstnání

celkem


=   196 dnů zaměstnání

Pro zaměstnance z toho vyplývá 196 dnů zaměstnání.

Pomocí dnů zaměstnání se může vypočítat počet dnů dovolené, které zaměstnanec v kalendářním roce získal.

Vždy po 12 dnech zaměstnání (= dělitel dovolené 12) získá zaměstnanec nárok na jeden den dovolené.

Vydělíme-li dny zaměstnání dělitelem dovolené 12, získáme jako výsledek počet dnů dovolené, které zaměstnanci náleží. Existuje pouze nárok na celé dny dovolené. Zlomky dnů dovolené se však v průběhu běžného kalendářního roku zaokrouhlují dolů na celé dny dovolené.

Vzorec pro výpočet dnů dovolené:
(Celkový počet dnů zaměstnání)/(dělitel dovolené 12  ) = počet dnů dovolené

Příklad:
Zaměstnanec je od 01. 04. zaměstnán na staveništi v Německu.
Od 21. 10. si chce vzít dovolenou. Kolik dnů dovolené mu lze maximálně poskytnout?

01.04. do 31.10.= 7 měsíců
7 x 30 kalendářních dnů= 210 dnů zaměstnání
(210 dnů zaměstnání)/12= 17,5 dnů dovolené

Zaměstnanec získal nárok na 17 dnů dovolené, které může čerpat od 21.10., neboť v aktuálním roce se zaokrouhluje vždy dolů. Také tyto dny dovolené jsou dny zaměstnání.

Na konci kalendářního roku bude nevyčerpaná dovolená převedena do následujícího roku. Zlomky dnů dovolené, které představují minimálně půl dne dovolené, budou zaokrouhleny směrem nahoru na celé dny dovolené.

  • Zjistěte odpracované dny zaměstnání v Německu z uplynulého kalendářního roku.
  • Vydělte dny zaměstnání dělitelem dovolené 12, aby jste zjistili počet získaných dnů dovolené v uplynulém kalendářním roce.
  • Zaokrouhlete nahoru zlomky dnů dovolené, které představují nejméně půl dne dovolené, na celé dny dovolené.
  • Odečtěte od získaných dnů dovolené ty dny dovolené, které již byly poskytnuty v uplynulém kalendářním roce.
  • Výsledkem jsou dny nevyčerpané dovolené. Tyto dny se převádějí do následujícího kalendářního roku. Zaměstnanec tedy může dny nevyčerpané dovolené čerpat pro dovolenou v novém roce.

Příklad:
Zaměstnanec byl od 01.04. do 31.12. během jednoho kalendářního roku zaměstnaný v Německu ve stavebnictví. Během kalendářního roku mu jeho zaměstnavatel poskytl 16 dnů dovolené. I po 31.12. je nadále zaměstnán na německých staveništích. Kolik činí jeho nárok na nevyčerpanou dovolenou, který se převede do následujícího kalendářního roku?

01.04. do 31.12.

= 9 měsíců

9 x 30 kalendářních dnů

= 270 dnů zaměstnání

270/12

=22,5

získané dny dovolené

22,5 /zaokrouhleno nahoru 23 dnů

odečíst již poskytnuté dny dovolené

16

dny nevyčerpané dovolené

7 dnů

Zaměstnanec má nárok na 7 dnů nevyčerpané dovolené, které se převedou do následujícího kalendářního roku a které mohou být do 31.12. v následujícím roce čerpány.

V Německu získané dny dovolené může zaměstnanec čerpat během svého zaměstnání ve stavebnictví v Německu. Jakmile zaměstnanec získal nárok minimálně na jeden den dovolené, může tento den po dohodě se zaměstnavatelem čerpat.

Ukončil-li zaměstnanec své vyslání do Německa, může uplatnit svůj v Německu získaný a ještě nevybraný nárok na dovolenou během svého dalšího vyslání. Tuto dovolenou mu poskytuje ten zaměstnavatel, který ho následně vyslal do Německa.

Nedojde-li k žádnému dalšímu vyslání, má zaměstnanec možnost podat u SOKA-BAU žádost o proplacení dovolené.

Dovolená propadá po uplynutí roku, který následuje po roce, ve kterém nárok na dovolenou vznikl. Například nárok na dovolenou z roku 2017 propadá uplynutím roku 2018. Zaměstnavatel proto musí svému zaměstnanci poskytnout dny dovolené z roku zaměstnání 2017 nejpozději do 31.12.2018. Poté ztrácí zaměstnanec vůči svému zaměstnavateli své nároky na dny dovolené a na finanční odměnu za dovolenou. Jestliže nároky na dovolenou zaměstnanci propadly, nemůže zaměstnanec už ani od SOKA-BAU obdržet proplacení dovolené. Má však ještě možnost zažádat u SOKA-BAU o odškodnění svých propadlých nároků.

Jestliže zaměstnavatel poskytl zaměstnanci v tomto kalendářním roce již před jeho vysláním dovolenou, která byla do okamžiku vyslání vyšší než dosud získaný nárok na dovolenou, tím byla zaměstnanci poskytnuta dovolená dopředu. Předem vyplacená dovolená se zaměstnanci odčítá od jeho nároku na dovolenou získaného v Německu a finanční odměna za dovolenou je adekvátně krácena.

Zaměstnanec si může svojí dovolenou rozdělit na více částí. V tomto případě obdrží za každý den dovolené jako odměnu za dovolenou denní sazbu.

Na konci kalendářního roku se převedou dny nevyčerpané dovolené zaměstnance do následujícího kalendářního roku. Zlomky dnů dovolené, které představují minimálně půl dne dovolené, se nyní zaokrouhlují směrem nahoru na celé dny dovolené.

Pokud pracuje zaměstnanec i v novém kalendářním roce na staveništi v Německu a čerpá dovolenou, musí se nejprve zjistit, jestli a v jaké výši má zaměstnanec ještě nároky na nevyčerpanou dovolenou z minulého roku. Tuto nevyčerpanou dovolenou může zaměstnanec čerpat ještě do konce nového kalendářního roku. Poté propadá ve prospěch zaměstnavatele. Za propadlé nároky na dovolenou obdrží zaměstnanec odškodnění. Aby dovolená z minulého roku nepropadla, musí být zaměstnavatelem nevyčerpaná dovolená poskytnuta každopádně předtím, než bude čerpána dovolená ze současného kalendářního roku.

Změní-li zaměstnanec na území Německa stavební podnik, může uplatnit svůj nárok na naspořené nároky na dovolenou u svého nového stavebního zaměstnavatele.

Jedná se o mimořádnou výhodu, že zaměstnanec může v rámci Německa převádět své nároky na dovolenou bez ohledu na to, jestli má majitel stavebního podniku své sídlo v Německu nebo v zahraničí.

Aby zaměstnanec mohl u svého nového zaměstnavatele uplatnit své nároky na dovolenou, musí jeho poslední zaměstnavatel oznámit SOKA-BAU ukončení pracovního poměru. Nový zaměstnavatel obdrží od SOKA-BAU aktuální přehled výpis z konta zaměstnance, z kterého vyplývá, jestli a v jaké výši k datu změny existují ještě nároky na dovolenou.

Při úmrtí zaměstnance přecházejí jeho nároky na odměnu za dovolenou, proplacení dovolené nebo odškodnění na dědice. Nárok na odměnu za dovolenou je uplatňován u SOKA-BAU. Kontaktujte prosím v tomto případě SOKA-BAU.